19. září 2026 12:19

České firmy železničního průmyslu jsou úspěšné na zahraničních trzích i doma. Zakázky přinášejí práci a peníze do regionů, kde působí

Český železniční průmysl potvrzuje svou konkurenceschopnost na domácím trhu i v zahraničí. Úspěšné zakázky přinášejí práci nejen samotným výrobcům, ale také stovkám českých dodavatelů, podporují technické vzdělávání a posilují ekonomiku regionů. Celkově se sektor podílí přibližně 2 % na tvorbě českého HDP. Zhruba polovina produkce českého železničního průmyslu směřuje do zahraničí, v roce 2025 představoval export asi 66 miliard korun.

V prvním pololetí roku 2026 získaly české železniční firmy několik významných zahraničních zakázek. AŽD například uspěla v tendru na zabezpečovací zařízení pro Rail Baltica v Litvě, Škoda Group uzavřela strategickou dohodu na dodávku deseti elektrických vlaků pro Uzbekistán a CZ LOKO dodá 18 lokomotiv EffiShunter 1000 polskému dopravci PKP Intercity. Brzdové systémy společnosti DAKO-CZ budou součástí nových kolejových vozidel pro zákazníky společností Stadler, Nymwag nebo Škoda Group a DTVS realizovala zakázky na výhybkové systémy například pro Brémy, Kolín nad Rýnem nebo německého správce infrastruktury DB InfraGO.

„České firmy vítězí v zahraničních tendrech díky kvalitě, technologické úrovni a schopnosti dodat řešení přesně podle potřeb zákazníka. O to důležitější je prosazovat skutečně rovné podmínky mezinárodních soutěží a důsledněji chránit evropský trh před nekalou konkurencí,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Prosadit se na zahraničních trzích přitom není samozřejmostí. Některé země podmiňují účast v soutěžích výrobou přímo na svém území nebo zapojením místního partnera. Evropské firmy zároveň čelí konkurentům, jejichž nabídky mohou být významně ovlivněny státní podporou.

Každá zakázka podporuje celý dodavatelský řetězec

Firmy sdružené v ACRI zaměstnávají více než 23 tisíc lidí a jejich roční obrat přesahuje 130 miliard korun. Výrobci kolejových vozidel, zabezpečovacích systémů a železniční infrastruktury využívají stovky tuzemských subdodavatelů – od strojírenských, elektrotechnických a metalurgických podniků přes IT firmy až po logistiku, zkušebnictví a certifikaci.

Zakázka získaná například společnostmi Škoda Group, CZ LOKO nebo AŽD tak generuje práci také pro desítky menších firem v okolních regionech. Podle odhadů ACRI vytváří každé přímé pracovní místo v železničním průmyslu další dvě až tři pracovní místa u subdodavatelů a ve službách. Konkrétním příkladem jsou tramvaje Škoda 52T pro Prahu: na jejich výrobě se podílí přibližně 230 dodavatelů, z nichž více než tři čtvrtiny pocházejí z České republiky.

„Železniční firmy jsou v řadě průmyslových regionů skutečnou kotvou. Udržují zde kvalifikovanou práci, investují do inovací, podporují školy a dávají zakázky stovkám dalších podniků. Když česká firma uspěje doma nebo v zahraničí, nepomáhá tím jen sobě, ale celému regionu a rozsáhlému dodavatelskému řetězci,“ doplňuje Marie Vopálenská.

Výroba, vývoj i vzdělávání zůstávají v regionech

Významné výrobní a vývojové závody členů ACRI působí například v Plzni, Ostravě, Třinci, Bohumíně, České Třebové, Třemošnici, Přerově, Krnově, Pardubicích a na Olomoucku. Vedle výroby zde fungují konstrukční kanceláře, vývojová centra, inženýrská pracoviště a zkušební laboratoře. Firmy investují do výzkumu a vývoje, digitalizace, automatizace výroby, bezpečnostních systémů i ekologických pohonů.

Odvětví zároveň dlouhodobě spolupracuje se středními průmyslovými školami, učilišti a technickými vysokými školami, mimo jiné s ČVUT, VUT v Brně, Univerzitou Pardubice a VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. Firmy se podílejí na odborné přípravě studentů a pomáhají vychovávat nové techniky. Třinecké železárny například provozují vlastní střední odbornou školu.

Přínos odvětví se výrazně promítá také do veřejných rozpočtů. Vysoká zaměstnanost a exportní výkonnost generují daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Daňové výnosy se prostřednictvím rozpočtového určení daní promítají také do příjmů obcí a krajů, zatímco odvody posilují celkovou stabilitu veřejných financí. Vyšší kupní síla domácností současně podporuje místní obchod a služby a dále posiluje regionální ekonomiku. Část těchto efektů se tak vrací do regionů v podobě investic do infrastruktury, školství a veřejných služeb.

Úspěchy českých firem v domácích i zahraničních soutěžích jsou proto nejen potvrzením jejich technologické úrovně, ale také investicí do pracovních míst, exportu, technického vzdělávání a dlouhodobé prosperity českých regionů.