10. března 2017 11:44

Editorial: Česká podnikatelská kultura 3.0

1.0 „Kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je nezažil!“ Říká o „devadesátkách“ rapper a výtvarník Vladimír 518 ve své kultovní publikaci „Kmeny 90“ mapující městské subkultury devadesátých let. Dodejme, že i podnikání v Česku v první polovině devadesátých let bylo z dnešního hlediska trochu punk, rock’n’roll a hip hop. Devadesátá léta byla obdobím, kdy bylo „vše možné“ a „všechny údery byly povoleny“. Každý, kdo tehdy podnikal, může vytasit řadu neuvěřitelných historek, které by se dnes už stát nemohly. První dekáda podnikání byla dobou nadšení (často namísto profesionality), dobou růstu, expanze do zahraničí, shánění obchodních zastoupení, neprůchodných uliček strojírenského veletrhu plných návštěvníků, prvních mobilů v desetikilovém kufříku za šedesát tisíc. Dobou obrovských transferů majetku a vzniku desítek tisíc průmyslových firem, z nichž některé vznikaly „z ničeho“. Pobavil mě jeden z podnikatelů, který tuto dobu zpětně shrnul do věty: „Pane, to byla doba, kdy jsme si mysleli, že tržba = zisk!“

2.0 Poté si trh sednul, masivně zde začaly investovat zahraniční výrobní firmy. Výroba se rozjela na plné obrátky, firmy investovaly do technologií. Nastoupila profesionalizace, specializace, globalizace, internet a totální obchod a marketing. A podnikání se nejvíce přiblížilo ke své učebnicové definici: „Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.“ V tomto období, které pro sebe řadím zhruba mezi léta 2000–2016, také došlo ve firemní kultuře k totální orientaci na zákazníky. Ty je potřeba zaujmout a komunikovat s nimi, a to se všemi souběžně a prakticky online. Už nestačí mít produkt, stroj, a ovládat technologii.

Inzerce

3.0 Třetí etapou podnikání v Česku je „kultivace podnikatelského prostředí a firemní kultury“. Řekněme rovnou dvě věci: 1) Podnikání nikdy nelze zcela kultivovat. 2) „Kultivace“ českého podnikání je a bude pro většinu podnikatelů vynucená okolnostmi a vnějšími vlivy. I když je stále více podnikatelů, kteří tyto změny zavádí dobrovolně a pro které je podnikání něčím víc než výše uvedenou definicí z obchodního zákoníku. Oproti první a druhé etapě už nejde v podnikání jen o zisk. Ať se nám to líbí nebo ne, firmy si budou muset osvojit nové termíny, které přinese nový spotřebitel, a to: ekologie, dlouhodobá udržitelnost, společenská odpovědnost, obecně prospěšná aktivita, solidarita a etika podnikání. Vyčerpaný trh práce přináší vedle nárůstu mezd i kultivaci firemní kultury: individuální přístup ke každému zaměstnanci, možnost rozvoje, kvalitní pracovní prostředí, nové možnosti pro generaci 50+, zaměstnávání cizinců. „Kultivace“ ale začala již dávno, a to „přizpůsobením se standardům zahraničních firem“ a zavedení předpisů EU. Novinkou je, že to bude stát, kdo bude stále více, v rámci „kultivace podnikatelského prostředí“, tlačit na podnikatele a živnostníky. Typickým příkladem tohoto tlaku je EET, která narovná podmínky podnikání v oboru všem stejně a tím trh kultivuje, ačkoliv jde o výrazný zásah do života malých živnostníků, který ne všichni přežijí. Pro mě osobně je EET pomyslnou tečkou za „devadesátými léty“.

Měnící se pravidla znamenají „novou hru“, ta přinese nové výzvy a možnosti. Jako jediný problém vidím, že nám, vypravěčům bizardních podnikatelských historek z devadesátých let, věří už čím dál méně posluchačů. Tak třeba jedna výborná historka je o tom, jak ráno přijel neočekávaný zákazník do firmy, kde jsem pracoval, s balíkem peněz v hotovosti koupit před koncem roku stroj. Cestou k pokladně v úzké a dlouhé kanceláři musel postupně překročit na koberci bezvládně ležicí čtyři lidi: obchodního ředitele, výrobního ředitele, mistra na dílně a hlavního účetního, kteří tu „odpočívali“ po firemním vánočním večírku až do rána… Po probuzení jsme znovu postavili vánoční stromeček, řádně přijali platbu, vystavili doklady, zaškolili obsluhu, předali a naložili stroj. A tak začal v naší firmě další den… Myslím, že v dnešní podnikatelské kultuře by to onen zákazník asi už „nedal“.

Jiří Klusáček
ředitel vydavatelství