16. února 2025 07:20

Neproškolení „tryskači“ způsobují ztrátu, po zaškolení mohou ušetřit až 50 procent nákladů. Tréninkem jich neprošla většina

Úspory provozních nákladů při tryskání do velké míry závisí na efektivitě obsluhy tryskacího zařízení ruku v ruce s dalšími faktory. Po optimalizaci se tyto úspory pohybují mezi 33 a 50 procenty. Z dat společnosti Wista vyplývá, že v Česku neprošlo odborným školením jen minimum pracovníků a odborná školicí infrastruktura v potřebném rozsahu dlouhodobě chybí.

Situace, kdy se mladý „tryskač“, tedy obsluha tryskacího zařízení, učí od starého, zkušenějšího, zpravidla není v praxi optimální. S nástupem moderních technologií to platí dvojnásob.

Konkrétním příkladem může být jak odstranění neprakticky umístěného bezpečnostního ovladače („deadman“) nebo snižování tlaku pro zvýšení koncentrace aplikovaného abraziva. Použitím novodobého ergonomického ovladače a správným nastavením toku abraziva lze výrazně zlepšit pracovní podmínky a zvýšit výkon a přitom ušetřit.

Není to o pocitech, ale o číslech a fyzice

„Z našich auditů vyplývá, že úspory tryskacích zařízení značky SCHMIDT při proškolené obsluze mohou klidně ušetřit i polovinu provozních nákladů. To přichází při zkrácení doby použití technologie díky vyššímu výkonu použitím zařízení s nižší tlakovou ztrátou a jeho správném seřízení. Stejné mohou být i úspory elektrické energie, díky využití nových technologií filtrace boxů a recyklačního systému abraziva,“  říká Ing. Jiří Neuwirth, MBA, majitel firmy Wista, která řeší technologické audity tryskacích technologií.

Zlínská firma provozuje školicí program vycházející z úspěšného školícího programu ASSET společnosti AXXIOM/ SCHMIDT Mfg. (TX, USA) pro obsluhu a údržbu tryskačů.

„Z našich zkušeností není 95 procent obsluhy dobře proškoleno. V případě práce s moderními tryskacími zařízeními je to jako by si uživatel koupil moderní smartphone a využíval jen odchozí a příchozí volání. Navíc tryskací technika trpí omezenými možnostmi srovnání. Proto je důležité naivně „nenaletět“ dovedným prodejcům laciných zařízení,“ doplňuje Ing. Jiří Neuwirth. Nedostatek školicích programů přitom není jen v Česku, ale v Evropě obecně. Firmy tak přicházejí o značnou část prostředků, nepřinášejících očekávanou kvalitu.  Je proto v jejich zájmu, aby prošly technologickými audity a nakonec investovaly do technologií s přidanou hodnotou a využili možnosti pro odborné a praktické vzdělávání svých pracovníků.

„Na trhu skutečně vnímáme problémy s neprofesionální obsluhou tryskacích zařízení, která pak působí různé problémy při realizacích. Vzdělávání pracovníků v tomto směru je určitě vítaná aktivita, a to nejen v samotném tryskání, ale v povrchové úpravě jako celku. Například v sousedním Německu se tomu věnují i v rámci běžného vzdělávacího systému,“ říká Ing. Petr Goliáš, prezident České společnosti pro povrchové úpravy.

Samozřejmě v centru tryskání stojí samotné tryskací zařízení. Ta kvalitní garantují tlakovou ztrátu nižší než 0,1 bar, přičemž už při ztrátě jednoho baru se výkon snižuje o 22 procent.

I proto jsou důležité odborné znalosti, audity a evidence provozních údajů.