04. května 2015 00:14

Jak se dělá inovace? Spojujte nespojitelné!

Už samotný koncept Strojírenského fóra naznačuje, že inovace jsou zcela klíčovým nástrojem pro růst a konkurenceschopnost firmy. Celá konference se nesla v duchu několika hlavních tezí. Průmysl by měl být moderním odvětvím ekonomiky 21. století. Cestou k úspěchu je především vývoj a inovace, nikoliv snižování nákladů. Je třeba usnadnit podnikům spolupráci s odbornými školami.

Možná byste očekávali, že řeč bude především o investicích, technologiích nebo podpoře, kterou lze čerpat od státu. Na fóru ale vystoupilo i několik mluvčích, kteří mnohem více hovořili o touze uskutečňovat sny, o kreativitě a odvaze. Ty jsou totiž skutečnou podstatou inovativních řešení i uplatnění firmy na celosvětovém trhu.

„Šest manažerů okolo třiceti let v zasedací
místnosti nemá šanci vymyslet něco, co
svět ještě neviděl,“ varuje Špicar.

Radek Špicar, výkonný ředitel Aspen Institute Praha

A jak se tedy „dělá“ to kouzlo zvané inovace? Vyrobit skvělý nový produkt nestačí. Je třeba jej vyhodnotit v rámci globálního trhu, věnovat pozornost i designu, způsobu prodeje, dopravě či komunikaci se zákazníkem. Ing. Zbyněk Frolík například mluvil o zkušenostech společnosti Linet Group. Té se podařilo uspět na celosvětové úrovni vyvinutím nemocničních lůžek se zabudovanými senzory, jež původně vznikly pro armádní účely. Přes matraci snímají vitální funkce pacienta, měří tepovou a dechovou frekvenci, a dokonce i upozorní personál na zhoršení stavu.

Na začátku každé inovace totiž stojí zdánlivě neřešitelná situace, nesplnitelný sen. „Máte-li dvě možnosti, vyberte si obě!“ radí prof. Ján Košturiak. Ať už je to souboj náklady versus kvalita, pevnost versus hmotnost či metoda A versus metoda B. „Spojujte nespojitelné!“ souhlasí Radek Špicar. Různorodost a kreativita je nezbytnou podmínkou pro vznik inovativních produktů.

Skutečně tvůrčí prostředí podle něj vzniká v týmu, kde jsou ženy i muži různého věku, s různými profesními i kulturními zkušenostmi. Tedy i studenti nezatížení provozními stereotypy mohou být velkým přínosem. Špicarovi se v minulosti podařilo po dvou letech vyjednat spolupráci firmy s mladými designéry – rok přesvědčoval uměleckou školu, rok přemlouval automobilku.

„Když o vašem nápadu někdo řekne, že jste se
zbláznili, že to nejde, tak jste na správné
cestě,“ radí Košturiak, „důležitá je odvaha
riskovat. Inovátorům se všichni nejprve smějí.“

Jak zaznělo i od několika dalších mluvčích, vše se odvíjí především od lidí a firemní kultury. Inovace nutně znamená začít dělat věci jinak, což podle Jana Maška někteří vnímají jako kritiku své práce. Mimo to ale může mít stagnace i velmi pragmatický důvod – často jsou lidé zkrátka příliš zaneprázdnění. A v rámci procesního nastavení upozornil také Košturiak na častou chybu. Vynikající technici jsou „odměňováni“ manažerskými pozicemi, na kterých ovšem už nemohou být tak efektivní. „Kde je potom kreativita, motivace? Z nejlepších hlav ve firmě děláme úředníky a jejich práci řídíme jako montážní linky.“

Kde tedy začít? Potřebujete rozmanitý tým lidí, kterému je třeba dát dostatek svobody a prostoru pro kreativní činnost. Inovativní nápady mohou vzejít z inspirace jinými obory, z nevyřešených problémů okolo nás, nebo nahlédnutím do procesu zákazníka.

Anna Zdráhalová, redakce Infocube