21. května 2025 22:08

Konference „povrchové úpravy“ Praha 2025

Již tradičně se v březnu 2025 v Praze konalo setkání odborníků na povrchové úpravy – 51. konference PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV.  Na programu bylo celkem 35 odborných přednášek. S 27 společnostmi pak byla možnost konzultovat přímo u jejich výstavních stolků, další zástupci firem zvolili pro představení a prezentaci svých produktů nebo služeb roll up nebo inzerát ve sborníku konference. Nabídka byla široká. Připravena byla řada novinek, ale i konkrétní rady a doporučení pro výrobu, nebo upozornění na možné chyby ve výrobních postupech, které by mohly způsobit ztráty.

Inzerce

V úvodu programu zazněla přednáška Z. Krayzela k novele zákona o ochraně ovzduší, která se dotýká také provozů povrchových úprav. Na ni navazovala série příspěvků s návrhy konkrétních řešení ke zlepšení ovzduší: sorpce VOC a eliminaci zápachu – R. Potácel (G&G filtration CZ); nízkoenergetické přístupy při likvidace VOC – O. Kania, T. Pelc (Elvac Ekotechnika); zvlhčování a chlazení vzduchu – J. Opletal (MR Media); odsávání prašnosti a filtrace – M. Krejčíř (Herding, Technika životního prostředí).

Velmi žádané příspěvky přinášely informace o technologiích k úspoře materiálu a tím i financí například: recyklace chemikálií včetně rozpouštědel – J. Šiška (Highlub) a L. Rybár a kol. (Technikum); mikrofiltrace odmašťovacích lázní – P. Szelag (Pragochema); snížení zmetkovitosti pomocí efektivního tažení drátu nebo dokonalého odlakování – M. Člupek (Kluthe CR); modulární systém pro podávání barvy s možností její recyklace, který minimalizuje ztráty laku a rozpouštědel – G. Hájek (Dürr Systems AG); automatická regulace práškového výstupu typu FlowSense, která přináší úspory v práškovém lakování – V. Med (WAtech); využití dusíku při lakování – P. Čepelák (Ekomaziva); stabilita tryskacího procesu, která zajišťuje minimální náklady a stejně připravený povrch pro následnou aplikaci – S. Zahradník (Winoa Czech Republic).

Samostatným blokem byly dvě přednášky na téma využití suchého ledu pro předúpravu povrchu tryskáním a vhodné technologie – J. Janda a J. Čížek (oba Linde Gas).

Tradičně byla hojně zastoupena témata týkající se lakování a robotizace procesu výroby: učení robotů – D. Polák (RoboTwin); tvorba robotické lakovací trajektorie neboli robotické programy – T. Habán (Surfin Technology); představení inovativních robotických aplikací ArtiCoating i ArtiDeepControl, které posouvají možnosti automatizace v oblasti práškového lakování – T. Morcinek, L. Galla (oba IDEAL – Trade Service) apod. Procesu lakování plastů se podrobně věnoval J. Drápela (Galatek). Příspěvek Z. Matušky (Mega-Tec) se naopak zaměřil na prezentaci KTL lakovny pro nákladní sklápěče.

Problematiku méně známých oblastí využití nátěrového systému EvoKure (např. na hliníkové pásy, které se následně tvarují nebo pro ochranu povrchu betonové dlažby apod.) vysvětlil J. Sliž (Lankwitzer ČR).

Velmi kladně byly hodnoceny přednášky na téma korozivzdorných ocelí. K. Kreislová a kol. (SVÚOM) shrnula údaje o volbě vhodného typu, způsobu zpracování a podmínkách použití jednotlivých základních typů korozivzdorných ocelí. Na ni volně navazoval V. Šefl a kol. (VŠCHT) s přednáškou na téma optimizace mořících postupů pro maximalizaci korozní odolnosti korozivzdorných ocelí.

Praktické zkušenosti zazněly například v přednáškách: L. Mindoš (SVÚOM) – příčiny tvorby nežádoucích defektů v povrchové úpravě kompozitních profilů, vyráběných pultruzním postupem a následně povrchově upravených v lakovně mokrým lakováním; O. Janča a kol. (Synpo) – požadavky na přípravu povrchu včetně kritických míst, lakování a následné problémy při korozním zkoušení dílců. Jak správně provádět duplexní systém (kombinaci povlaku žárově zinkovaného ponorem a organického nátěru), a kde mohou být nejčastější problémy, vysvětlovali ve 2 navazujících příspěvcích P. Strzyž (AČSZ) a R. Siostrzonek (ViaKont).

Nechyběla ani část, která se věnovala měření s doporučením vhodných zařízení: například pro měření tlouštěk nebo kontaminace lázní – P. Ševčík (BAS Rudice); laboratorní kontrolu vody – R. Procházková (Hach).

V programu dále zazněla témata: problematika čisté a ultračisté vody nejen pro laboratorní a analytické účely – D. Laudát (Watek), procesní ventilátory určené pro povrchové úpravy – F. Tlaskal (Ziehl-Abegg); utěsňovač Slotofin GM 2450, který splňuje všechny současné požadavky na tření – P. Goliáš a kol. (Schlötter Galvanotechnik); nebo představení AKI – A. Knaislová (AKI).

Celý přednáškový blok uzavřel J. Žid (re:architekti) příspěvkem o realizace obnovy pláště liberecké budovy, při která byl použit pozinkovaný plech. Zajímavé je, že nová fasáda tak odráží a mění se podle světla v okolí.

Kromě oblíbeného společenského večera, který zakončil první den jednání, byla nedílnou součástí 2. den konference exkurze na pracoviště povrchových úprav konktrétně do firmy F. X. Meiller Slaný. Zde si zájemci mohli prohlédnout automatické i manuální tryskače a KTL lakovnu.

Závěrem citace z úvodní přednášky Z. Trávníčkové. Jedná se o odpověď umělé inteligence (AI) na téma budoucnosti povrchových úprav: „AI mimo jiné uvádí, že budoucnost průmyslu povrchových úprav kovů a plastů je slibná.“

V případě, že vás některá témata zaujala, je možné si u organizátorů objednat sborník z konference (v elektronické formě): www.konferencepppu.cz

Z. Trávníčková