Strojírenství

09. září 2023 09:52

Přístup k cirkulaci vzduchu v průmyslových halách se mění. Firmy i kvůli nízké nezaměstnanosti více dbají na komfort pracovníků

Optimální teplota, škodlivé látky, prach či oxid uhličitý. Kvalitu vzduchu v průmyslových halách výrazně ovlivňuje celá řada faktorů. Obálky těchto objektů jsou také mnohem lépe zaizolované, haly proto musí být vybaveny kvalitním systémem pro výměnu vzduchu. Ve snaze poskytnout svým pracovníkům větší komfort v době nízké nezaměstnanosti tak častěji volí řešení, která nesplní pouze hygienická minima, ale vytvoří i optimální vnitřní prostředí. Poptávka roste především po ekonomických lokálních systémech, takzvaných rooftopech, kterým stačí menší otvor ve střeše haly.

Inzerce

Výzkumy ukazují, že ve vnitřním prostředí tráví člověk více než 90 procent svého času, v práci je to pak zhruba třetina života. Zásadním tématem pro firmy je proto i kvalita vzduchu na pracovišti. V létě jde zejména o dostatečné chlazení, kromě optimální teploty je však nezbytné zohledňovat i další faktory, jakými jsou vlhkost, přítomnost škodlivých látek, množství prachu či oxidu uhličitého. „Kombinace těchto aspektů může být rizikem zejména u špatně větraných průmyslových hal, kde se kromě velkého množství pracovníků mohou v rámci provozu vyskytovat i chemické látky či vyšší prašnost,“ popsal Radek Vašíček, obchodní manažer společnosti Schwank CZ

Průmyslové společnosti přitom nedostatečné větrání svých hal donedávna nemusely řešit. U obálek těchto objektů se totiž nepoužívala příliš kvalitní izolace ani materiály. Firmy tak mohly spoléhat na přirozenou výměnu vzduchu vlivem netěsnosti stavebních konstrukcí, takzvanou infiltraci. „Dnes je situace opačná, napříč stavebním sektorem pozorujeme snahy o maximální izolaci obálky, týká se to tedy i průmyslových hal. U těch nových tak již k přirozené infiltraci nedochází a je nutné je vybavit správně dimenzovaným systémem ventilační techniky,“ doplnil Vašíček.

Hygienická minima versus realita

Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště stanovuje vyhláška. Pro většinu průmyslových provozů přitom platí, že za hodinu musí být přivedeno do prostoru haly 50 kubíků čerstvého vzduchu. Pokud je průmyslové pracoviště zatíženo dalšími faktory, jako jsou pachy nebo teplo, musí se do prostoru dostat ještě o 10 kubíků čerstvého vzduchu více. „V jádru jde opravdu o minima. Pokud je ve velké hale sto lidí a k dispozici mají malý zdroj větrání, tak jsou tím možná splněna hygienická minima, ale například koncentrace oxidu uhličitého zůstává stále vysoká. Výměna vzduchu není na takový počet osob dostatečná,“ řekl Vašíček.

Právě hodnoty koncentrace oxidu uhličitého a jeho vlivu na lidský organismus bývají v měřeních kvality vzduchu často zmiňované. Doporučená maximální úroveň tohoto plynu ve vnitřních prostorách je 1500 částic na jeden milion (ppm). Podobně kvalitu vnitřního prostředí vnímají i v zahraničí, například britská vládní agentura pro financování vzdělání a dovedností uvádí, že množství oxidu uhličitého ve vnitřním prostředí je pro lidi akceptovatelné do 1500 ppm.

Některé studie však uvádí odlišné skutečnosti. Například z výzkumu americké Harvard School of Public Health vyplynulo, že kognitivní funkce člověka se zhoršuji i při hladinách oxidu uhličitého okolo 1400 ppm. Míra soustředění se podle dat ze studie v takovém případě snižuje zhruba o třetinu oproti situaci, kdy je koncentrace CO2 podobná jako u venkovního vzduchu.

Podobně se v tomto směru vyjadřují i tuzemští odborníci na větrání průmyslových hal. „Při vyšší koncentraci oxidu uhličitého může docházet k poklesu efektivity práce okolo 30 – 40 procent. Člověk bývá ospalý, necítí se dobře a má častou potřebu vydýchaný prostor opouštět. V zimě pak začíná otevírat okna, čímž z objektu uniká drahé teplo,“ uvedl Radek Vašíček ze společnosti Schwank CZ.

Změna přístupu průmyslových firem

Ačkoliv průmyslové haly díky vysokým stropům netrpí tak často vysokou koncentrací oxidu uhličitého jako školy či kanceláře, je klíčové u nich dbát i na další rizika, jako je například vysoká prašnost či výpar chemických látek. „Instalace ventilační techniky je v takovém případě nutností, ne vždy se však musí jednat o extrémně nákladnou investici. Majitelé průmyslových hal řeší odvětrávání v posledních letech častěji decentralizovaně. Tedy menšími jednotkami, takzvanými rooftopy, kterým stačí pouze 2 metry čtvereční volného místa na stropě, což instalaci výrazně zjednodušuje. Pokud je takových jednotek na stropě umístěných několik, spolehlivě nahradí systém centralizovaného větrání, u kterého bývá investice vyšší, když vyžaduje vybudování velkého vzduchotechnického systému na celém stropě haly,“ řekl Vašíček.

Podle něj lze přitom u českých firem v posledních 5 letech pozorovat, že o účinném větrání průmyslových hal přemýšlejí koncepčněji. Vliv na to má nízká nezaměstnanost, zdražení energií či vyšší nároky pracovníků. „Situace se postupně obrací. Firmy začínají usilovat o to, aby zaměstnancům nabídly vyšší komfort, a ne pouze splnily hygienická minima týkající se kvality vzduchu. Místo aby riskovaly vysokou fluktuaci zaměstnanců a s tím spojené zvýšené náklady, raději více investují do kvalitní ventilace, aby si stávající pracovníky udržely,“ uzavřel Radek Vašíček.

 


O společnosti Schwank International

Firma Schwank je zastoupena 12 vlastními dceřinými společnostmi s komplexní sítí partnerů a působí ve více než 40 zemích po celém světě. Patří mezi předního hráče na trhu v oblasti energeticky účinných tepelných řešení pro nebytové budovy, speciálně pro haly a velké prostory, na základě infračervené technologie.

Paleta produktů je neustále rozšiřována s nejvyššími nároky na kvalitu. Ať už inovativní světlé zářiče, tmavé zářiče, hybridní systémy, horkovzdušné jednotky, tepelná čerpadla, vzduchotechnické jednotky či vodíkové technologie. Schwank nabízí zákazníkům celé spektrum úsporných technologií pro vytápění, chlazení či větrání na jednom místě.

Mohlo by se Vám líbit

O udržitelný zdroj bílkovin se starají na hmyzí farmě roboty KUKA

Šest robotů společnosti KUKA pracuje na největší a první komerční hmyzí farmě v Dánsku. Firma ENORM Biofactory zde chová larvy much Hermetia illucens, z nichž […]

Jak privátní 5G sítě pomáhají rozvoji chytré výroby?

Thorsten Lutz ze společnosti Panasonic TOUGHBOOK se zamýšlí nad dopadem implementace privátních 5G sítí do průmyslové výroby. Sektor výroby a průmyslu čelí mnoha výzvám, včetně […]

Grumant: Produktivní nástroje pro vrtání

Efektivita je slovo, které se v dnešní době skloňuje snad v každé firmě. Ve strojírenství to znamená neutuchající úsilí při hledání nových technologií, postupů a v neposlední řadě produktivnějších […]