09. srpna 2023 00:18

Po loňském propadu je krize výrobců větrných elektráren na ústupu

Navzdory rostoucímu tlaku na snižování emisí postihl v roce 2022 globální větrnou energetiku produkující čistou elektřinu kolaps dodavatelských řetězců a výrobci větrných elektráren zaznamenali dramatické ztráty.

Vloni sice bylo na celém světě instalováno 25,1 GW nových zdrojů, což představovalo investici ve výši 35 miliard USD, zároveň to však byl pokles o 16 % oproti roku 2021 a o 12 % ve srovnání s rokem 2020.

GE Renewable Energy, která rozvíjí obnovitelné zdroje v Evropě, Asii a obou Amerikách, uvedla za rok 2022 astronomickou ztrátu 2,24 miliardy USD, dánský Vestas, největší světový výrobce větrných turbín s 16 procentním podílem na globálním trhu, vykázal pokles provozního zisku o 369 % a ztrátu 1,2 miliardy dolarů. Další celosvětový hráč, německo – španělská společnost Siemens Gamesa, se dostal do mínusu 943,48 milionu USD.

Situace se však pomalu začíná měnit. Výrobci spoléhají především na nové projekty větrných elektráren na moři.

Evropská unie hodlá v rámci programu REPowerEU v celkové výši přes 300 miliard EUR podpořit částkou až 210 miliard EUR i všechny obnovitelné zdroje energie. Součástí plánu jsou společné energetické projekty na moři a také budování energetických ostrovů, například Bornholm s kapacitou 3 GW v Baltském moři.

Osm členských zemí Severomořské energetické spolupráce, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Belgie, Francie, Norsko a Lucembursko se zavázalo dosáhnout do roku 2050 kapacity 260 GW větrné energie na moři.

Mezinárodní skupina Global Offshore Wind Alliance, ve které se spojily USA, Belgie, Kolumbie, Německo, Irsko, Japonsko, Nizozemsko, Norsko a Spojené království, si klade za cíl mít celkovou instalovanou kapacitu alespoň 380 GW dokonce už v roce 2030.

Velké plány má i vláda USA, která zahájila projekt Floating Offshore Wind Shot, jehož cílem je spustit do roku 2030 až 30 GW pobřežních větrných elektráren. Ve výstavbě už je například pobřežní větrná farma Vineyard Wind u pobřeží Massachusetts, kterou bude tvořit 62 turbín Haliade-X s odhadovanou cenou 3,5 miliardy USD. Farma by měla začít vyrábět elektřinu již koncem letošního roku, po dokončení v roce 2024 bude mít kapacitu 800 MW. Turbíny a většina hlavních komponent pro tento projekt jsou zatím dováženy z výrobních závodů v Evropě.

Na východním pobřeží ale existuje dalších 17 větrných projektů a má-li být cíl Bílého domu splněn, bude podle americké Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie nutné v USA rychle vybudovat výrobního kapacity za nejméně 22,4 miliardy USD. Investice má zahrnovat výstavbu 34 nových výrobních zařízení včetně specializovaných přístavů a plavidel. Vestas, Siemens i GE už oznámily plány na výstavbu nových továren na komponenty turbín v New Yorku a New Jersey. Siemens v souvislosti s tím potvrdil znovuotevření dvou továren, které zastavil v loňském roce.

Na celém světě fungovalo podle World Forum Offshore Wind na konci loňského roku 246 pobřežních větrných farem s celkovým výkonem 55 GW, z toho 134 jich bylo v Asii a 112 v Evropě. Pokud by ale větrná energetika měla výrazně přispět ke zpomalení globálního oteplování, musela by podle Mezinárodní energetické agentury kapacita větrných elektráren na moři překročit do roku 2050 celosvětově 2 000 GW.