14. března 2026 12:41

Meetingy jako nový stres v práci. Vědci mluví o „poradové kocovině“

Zasedačky byly dlouho symbolem spolupráce a týmové práce. V posledních letech se ale stále častěji ukazuje, že schůzky zaměstnance spíše vyčerpávají, než aby jim pomáhaly. Problémem není jen množství meetingů, ale také špatně vedené porady a nevhodné technologie.

Studie Harvard Business Review pracují s pojmem takzvaný „meeting hangover“, tedy stav, kdy se zaměstnanec ještě dlouho po skončení špatně vedené porady cítí mentálně vyčerpaný, hůře se soustředí a jeho výkon klesá. Studie ukazuje, že negativní efekt může přetrvávat celé hodiny a v některých případech ovlivňuje i práci následující den. Podle autorů zažilo tento stav až 90 procent pracovníků a téměř třetina schůzek má měřitelný negativní dopad na další práci.

„Firmy často řeší, kolik schůzek mají zaměstnanci v kalendáři, ale už se nezajímají, co s nimi meetingy dělají po mentální stránce. Přitom právě to rozhoduje o dlouhodobé výkonnosti i fluktuaci zaměstnanců,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz. Meetingy také mohou rozbít koncentrované bloky práce zaměstnance, tím pak i značně snížit jeho produktivitu. „Návrat k plné produktivitě při plnění posledního úkolu může trvat i půlhodinu plus počítejme i mnohdy neproduktivní čas strávený na samotném meetingu,” dodává analytik Španěl.

Hybridní schůzky mění pravidla hry

Zásadní proměnou procházejí také hybridní meetingy, kdy je část účastníků v zasedačce a část online. Výzkum publikovaný v roce 2025 v odborném časopise Group Decision and Negotiation ukazuje, že zapojení lidí výrazně závisí na tom, odkud se připojují a jak je schůzka technologicky vedená.

Firmy si zároveň začínají uvědomovat, že hybridní schůzky nejsou jen kompromisem, ale zcela novým typem pracovního prostředí. To potvrzují i experimenty s objektivním měřením pozornosti a zapojení účastníků pomocí senzorů a behaviorálních dat. Výsledky naznačují, že dlouhé porady výrazně znevýhodňují vzdálené účastníky a podporují jejich pasivní účast.

„Hybridní meeting není jen o tom, kdo je kde připojený. Je to nový ekosystém, kde technologie rozhoduje o tom, kdo dostane slovo a kdo zůstane neviditelný,“ upozorňuje Michal Černý ze společnosti Audiopro.

Technologie už neřeší jen obraz a zvuk

Do zasedaček proto vstupuje nová generace technologií založených na umělé inteligenci. Nejde už jen o kvalitní kamery nebo mikrofony, ale o systémy, které aktivně hlídají rovnost zapojení. Takzvaná „meeting equity“ má zajistit, aby se do diskuze dostali i ti, kteří jsou běžně upozaděni – ať už kvůli hybridnímu režimu, hierarchii nebo osobnostním rozdílům.

„Technologické firmy nově experimentují s méně očekávanými přístupy. Testují například gamifikaci pohybu během online meetingů, která má omezit dlouhé sezení a zvýšit pozornost účastníků. Studie z roku 2025 naznačuje, že zapojení fyzické aktivity může zlepšit nejen soustředění, ale i sociální interakci v týmu,“ říká Michal Černý z Audiopro.

Pomoci může i cílené firemní vzdělávání

Odborníci se shodují, že negativní dopady porad nelze vyřešit pouze technologiemi nebo omezením jejich počtu. Jednou z cest, jak snížit stres a vyčerpání spojené s meetingy, je i cílené firemní vzdělávání. Stále více organizací proto zařazuje do rozvojových programů specializovaná školení – od jejich smysluplného plánování přes práci s pozorností účastníků až po zapojování lidí v hybridním prostředí. Cílem není učit zaměstnance „lépe mluvit“, ale naučit manažery schůzky vůbec lépe používat jako nástroj.

„Když se lidé naučí, jak má dobře vedený meeting vypadat a kdy ho raději vůbec nedělat, dokáže to výrazně snížit mentální zátěž týmu. Vzdělávání v této oblasti je často levnější a rychlejší než organizační změny, ale jeho dopad na výkon i spokojenost zaměstnanců je velmi výrazný,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.