06. června 2016 00:00

Kolik je v Česku nástrojáren?

Touto otázkou jsem se zabýval celou druhou polovinu devadesátých let, kdy jsem nástrojárny objížděl s nabídkou obráběcích strojů a digitálního odměřování. Stačilo mi navštívit prvních pár nástrojáren, abych poznal, že se od jiných strojírenských firem liší charakterem výroby, přesností práce, řemeslnou fortelností a technickou úrovní zaměstnanců. Ale hlavně, pro mě, jako obchodníka, byly jiné i svojí otevřeností k technickým novinkám a ochotou investovat do moderního strojního vybavení. Proto jsem je cíleně vyhledával, registroval ty nově vznikající a oslovoval. Dnešní technická úroveň nástrojáren a charakter výroby je výrazně pokročilejší než tehdy. Nástrojáren je také mnohem víc než v devadesátých letech a mají celkově větší objem zakázek. To souvisí i s rozvojem strojírenství, automobilového průmyslu a plastikářské výroby v posledních dvaceti letech. Někdy doslova zírám, kam až majitelé tehdejších firmiček své podniky posunuli. Kdybych měl uvést jen jeden jediný příklad za všechny, byla by to společnost Linaplast v Kralicích na Hané. Když jsem tu před dvaceti lety vybavoval nástrojářskou frézku odměřováním polohy, byla to malá firma v nízkém domku vyrábějící modely vláčků. Dnes tu najdete rozsáhlý podnik, jaký známe z průmyslových zón. Ve kterém 160 zaměstnanců vyrábí na moderních strojích ročně 30 milionů výrobků pro takové odběratele jako jsou Porsche, Audi, VW či Škoda… I po letech, kdy jsem ve strojírenství „změnil funkci“, se na MSV v Brně v expozici našeho vydavatelství stále potkávám s majiteli tehdejších nástrojárniček a mám tak možnost stále pozorovat růst a vývoj v oboru. I tato moje osobní zkušenost stojí za tím, že nyní držíte v rukou nový titul našeho vydavatelství určený výhradně pro nástrojárny. Stejně tak jako zkušenost mých kolegyň – šéfredaktorek časopisů machining & tooling magazine, Automobil Industry a Plastics Production, pro které je nástrojařina a formařina denní praxí, jak se můžete přesvědčit z desítek reportáží z výrobních firem otištěných právě v těchto časopisech.

Po prolistování a přečtení nového časopisu si na něj vytvoříte názor. Na jeho obsah, témata, grafiku a tiskařské provedení. To vše je důležité, aby časopis zaujal a plnil tak svoji funkci. To nejdůležitější ale vidět není. Je to otázka: Komu je časopis doručen, kdo ho bude číst a v jakém nákladu? Tedy jak široká a hlavně kvalitní je struktra adresátů – čtenářská obec. A tím se dostáváme k otázce: Kolik je u nás nástrojáren? Tedy zjednodušeně řečeno – firem zabývajících se výrobou nástrojů, nářadí, přípravků a forem (i když definice moderní nástrojárny je mnohem širší). K datu vydání časopisu registrujeme celkem 3 021 kontaktů do výroby z 1 431 nástrojáren. Z toho v České republice je to 2 621 kontaků z 1 220 nástrojáren a na Slovensku 400 kontaktů z 211 nástrojáren. Časopis NÁSTROJÁRNA+ je unikátní titul adresovaný výhradně do nástrojáren. Proto nám příprava adresné databáze čtenářů zabrala celých osm měsíců pečlivé práce tak, aby byly zastoupeny všechny nástrojárny a všechny kontakty v databázi byly aktuální a prověřené.

Když jsme vymýšleli název našeho časopisu, dali jsme do názvu znaménko +, cítili jsme, že tento časopis je pro nás „něco víc“ a chtěli jsme to vyjádřit. Prvním plusem a určitým bonusem je + 1 000 výtisků tohoto čísla navíc, oproti původnímu počtu 3 000 v mediálním plánu našeho vydavatelství na rok 2016. Kontaktů v naší databázi se sešlo nakonec více než jsme předpokládali a rozhodli jsme se tyto firmy naším časopisem oslovit všechny. Zbylé výtisky jsou určeny pro návštěvníky odborných akcí a veletrhů.

Za celou redakci věřím, že Vás NÁSTROJÁRNA+ osloví a přeji Vám příjemné čtení!

Jiří Klusáček ředitel vydavatelství