27. dubna 2026 07:27

Rozhovor: AI v českých průmyslových výrobních firmách

Na otázky oneindustry odpovídá David Strejc, jednatel společnosti Apertia Tech a architekt AutoERP

Jak reagují české průmyslové výrobní firmy na nástup AI?

České firmy se nacházejí ve fázi „střízlivého zájmu“. Prvotní vlnu nadšení vystřídala snaha najít konkrétní případy užití, které přinášejí měřitelnou hodnotu. Zatímco velké nadnárodní korporace a automotive již AI běžně testují nebo integrují, středně velké podniky jsou opatrnější. Často se setkáváme s tím, že firmy vnímají AI jako příležitost k řešení chronických problémů, jako je efektivita plánování nebo kontrola kvality, ale narážejí na potřebu lépe strukturovat svá data.

Má AI schopnost skokově změnit firmy, nebo jde o další „prázdné heslo“ jako Industry 4.0?

Rozdíl je v tom, že Industry 4.0 byla široká vize o propojenosti, zatímco AI je konkrétní nástroj pro zpracování informací. Máte pravdu v tom, že automotive digitalizuje permanentně. AI však přináší zásadní změnu v přechodu od reaktivity k predikci. Zatímco digitalizace nám řekla, co se děje „teď“, AI dokáže s vysokou pravděpodobností říct, co se stane „zítra“ – od poruchy stroje až po výkyv v dodavatelském řetězci. Skutečná změna tedy není v existenci dat, ale v kvalitě rozhodování na jejich základě.

Kterých oblastí se nasazení AI nejvíce dotkne a v čem přinese profit?

Největší dopad vidíme ve třech klíčových oblastech:

Prediktivní údržba: Snížení neplánovaných odstávek a nákladů na servis.

Pokročilé plánování výroby (APS): Optimalizace výrobních sekvencí v reálném čase, což vede k vyšší průchodnosti výroby bez nutnosti navyšovat kapacity.

Vizuální kontrola kvality: Automatizovaná detekce vad pomocí kamerových systémů s AI, která je přesnější a neunavitelná ve srovnání s lidským okem. Profit přichází skrze snížení zmetkovitosti a maximální vytížení drahých strojních zařízení.

Je o AI zájem a jsou lidé připraveni na změnu přístupu?

Zájem ze strany vedení firem je značný, protože tlak na efektivitu a úspory energií je enormní. Bariérou však zůstává personální kapacita. Implementace AI není jen o nákupu softwaru, ale o změně mindsetu lidí v provozu. Musí se naučit algoritmům důvěřovat. Setkáváme se s tím, že firmy jsou technologicky připravené, ale chybí jim „AI šampioni“ – lidé, kteří projekt uvnitř firmy odřídí a vysvětlí kolegům jeho přínos.

Je AI schopná nahradit nedostatek kvalifikované pracovní síly?

AI nemůže vzít do ruky klíč a opravit stroj, ale dokáže demokratizovat expertní znalosti. Například juniorní obsluha stroje s podporou AI systému může dosahovat výsledků, na které dříve potřebovala desetiletou praxi seniorního experta. AI dokáže převzít rutinní analytickou práci a administrativu, čímž uvolňuje ruce technikům a techničkám na kreativní činnost a řešení komplexních problémů. V tomto smyslu je AI klíčovým lékem na personální deficit.

Vyplatí se AI i malým firmám s 20 zaměstnanci a zakázkovou výrobou?

Hranice se neustále posouvá směrem dolů. Pro firmu o 20 lidech s neopakující se výrobou nedává smysl stavět vlastní AI modely pro kontrolu kvality, ale může mít obrovský přínos v automatizaci nabídek a nacenění. Pokud musí majitel nebo majitelka malé nástrojárny denně zpracovat desítky poptávek, AI dokáže z výkresu a historických dat rychle odhadnout náročnost a cenu. To šetří čas klíčových lidí, kteří se mohou věnovat obchodu nebo rozvoji firmy. AI se tedy vyplatí každému, kdo bojuje s časem a složitostí dat, bez ohledu na počet strojů v hale.

Děkuji za rozhovor!