28. dubna 2026 08:23

České strojírenství a průmysl trpí… Trpí tím, že se na ně díváme buď optikou Prahy nebo optikou Ostravy.

Hodně lidí, kteří rozhodují o budoucnosti naší země, se dívají na strojírenství a průmysl optikou Prahy.
V Praze sídlí vláda a parlament, ti řídí stát a schvalují zákony.
Jsou tu ministerstva zasahující do průmyslu jako MPO, a také MŠ, které rozhoduje o celém systému technického vzdělávání.
A další…
Z Prahy také fungují centrální média, která svou optikou vidění ovlivňují mentální nastavení zbytku země. A často nevědomky ohýbají realitu.
Tak dlouho se třeba říkalo, že Ostrava leží na „průmyslovém severu republiky“, že si velká část Pražánů dodnes myslí, že Ostrava je někde na severu. Přitom leží jižněji než Praha!

Jenže problém je v tom, že v Praze dnes skoro žádný průmysl není, a přesto je Praha bohatá.
Takže to opticky vypadá, že průmysl není důležitý, a že se bez něj obejdeme.
A toto mínění se může promítat do reálných rozhodnutí ovlivňujících tuto zemi.

Když se v televizi a médiích mluví o strojírenství, tak je zpráva často doprovázena obrázkem žhavého železa – tedy hutě, nebo válcovny, slévárny, tažírny, ocelárny = vždy něčeho velkého, špinavého, zastaralého a energeticky náročného…
Tak to je zase optika „Ostrava“…
V této optice dochází k záměně „hutní prvovýroby“ se „strojírenstvím“.
S Moravskoslezským krajem se navíc pojí ještě malé mzdy, vysoká nezaměstnanost a tvrdá práce.
Takže, v představách mnohých, by bylo možná lepší celý ten průmysl tam zrušit a nahradit něčím lepším.
Mediální obraz „Ostrava“ si pak třeba rodiče a žáci podvědomě promítají do svých představ. Pak se ale nedivme, že jim něco jako „strojírenské učiliště“ nepřijde atraktivní.

Ale strojírenství není ani Praha, ani Ostrava!

Je to všechno mezi tím!

Když projedete Zlín, Vsetín, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Kunovice, Uherský Brod, Přerov, Hulín…- to je jedna strojírenská (elektro, automotive, plastikářská…) firma vedle druhé a žádný komín tam nečoudí.
Podobným průmyslovým regionem je široké okolí Mladé Boleslavi, nebo města jako Plzeň, Pardubice…
„Hutní prvovýroba“ je samozřejmě potřeba, ale na ni mají navazovat desítky tisíc firem s moderním přesným strojírenstvím s vysokou přidanou hodnotou, které všechny hutní polotovary zpracovávají do špičkových produktů.
Jako příklad uvedu jen dvě firmy: PBS Velká Bíteš a STARTECH Říčany u Brna.
V tomto typu strojírenství je namísto hrubé zámečnické práce se železem potřeba spíše konstruktérů, vývojářů, CNC programátorů, lidí, kteří programují roboty, řídí a seřizují výrobní linky, automatizují provozy.
A hlavně technicky zdatných obchodníků, kteří pak finální produkty prodávají do celého světa.

Těší mě, kolik strojírenských firem se otevírá veřejnosti, spolupracuje se školami a učilišti a ukazuje svou práci a výrobní prostory a fakticky boří tak mentální obraz „Praha a Ostrava“.

Ale pořád je to málo a pozdě.

Moderní a čisté strojírenské firmy je potřeba ukázat už dětem na ZŠ. Dříve, než podají přihlášky na střední školy!

Jiří Klusáček – redakce oneindustry